Psi se doma perou

Dobrý den, mám jedmu otázku + dotaz. Máme doma dva Slovenské Kopovy, 4 roky a 1 rok. poslední dobou se neustále perou a vrčí na sebe. Vypozorovali jsme , že vrčení a rvačky jsou častější v přítomnosti některého z člena rodiny. Je to z toho důvodu, že ten mladší dospívá a buduje si tak místo v rodině - vůdce smečky? Co v takových případech dělat, jak se zachovat, nechat je od sebe v izolaci? Nějak si nevíme rady, ale určitě si je chceme oba dva nechat( i když po poslední rvačce to oba pěkně odnesli, roztržené ucho, odtrhlá kůže na krku atd.) Děkuji za odpověď. Kamila.

---

Psí poradna - Odpověď

Jedná se o jeden problém - ustavení hierarchie ve skupině. O ustavení hierarchie mezi skupinou psů navzájem a o ustavení hierarchie skupiny psů vůči lidem.
Za prvé - pokud budete mít u svých psů dostatek přirozené autority psi vás budou respektovat, psi vás budou poslouchat, tak stačí káravý pohled a veškeré půtky mezi nimi okamžitě ustanou. Stejně tak, jak nedovolíte dětem, aby se prali, tak to nesmíte ve vaší přítomnosti dovolit ani vašim psům. Takže, pokud se perou v přítomnosti majitelů, není to chyba psů, ale vina je na člověku a na tom, že nemá u psů dostatek autority k tomu, aby rvačce zamezil. Pokud se psi už perou, je třeba to samozřejmě řešit, aby se předešlo zranění. Účinnější je však rvačkám předcházet. Psi samozřejmě bojují před vámi o to, aby si u člověka vydobyli vyšší postavení.
Zdůrazňuji, že následného případného výprasku se vyvarujte, jen zvyšuje hladinu adrenalinu a následující rvačka bude mít jen vyšší intenzitu. V žádném případě nesmíte trestat silnějšího - může to mít do budoucna osudové následky.
Za druhé - psy jsem neviděl, takže obecně: vždy je nutné respektovat přirozenou hierarchii ve smečce. Pokud člověk dává ve své přízni přednost níže postavenému před výše postaveným, jsou rvačky mezi psy pak přímým důsledkem tohoto chybného chování.
Protože jsou to psi stejného plemene a protože je mezi nimi dostatečně velký věkový rozdíl, je zde zřejmé, že vůdce je čtyřroček, zatímco roční pes se mu musí podřídit. Vy musíte tuto hierarchie respektovat. Starší musí být vždy jako první pohlazen, jako první musí dostat pamlsek, jako první musí dostat jídlo, ... Naopak, mladší musí být v případě nějaké neplechy pokárán jako první, ... Pokud tato pravidla porušujete, psi se budou prát.
Pokud máte mladšího psa od štěněte, tak stačí, když necháte staršího (v té době tříročka), aby mladšího vychovával, učil jej respektovat pravidla chování psí smečky. A věřte, že to umí, a věřte, že to umí lépe než my lidé. Nám spíše přísluší sledovat, jakm se tříletý pes chová ke štěněti a jak se posléze chová čtyřletý pes k ročkovi, protože psi toto mají vrozeno a dělají to správně. Učme se od svých psů, věřte, že je v tomto případě matka příroda vybavila správně.
Pokud my lidé budeme chtít, aby to bylo po našem, aby to bylo jinak, než je napsáno v "nepsaných zákonech chování psů ve smečce vůči sobě navzájem", jsme na velkém omylu. Nebude to fungovat podle nás, dosáhneme jedině toho, že psi přestanou rozumět nám, sami sobě, budou zmateni a výsledek bude takový, jaký je.
Stejnou chybu dělá máma, když upřednostňuje mladšího žalobníčka před starším. Dosáhne jedině toho, že sourozenci se v její nepřítomnosti poperou a časem se budou nenávidět.

Ještě odpověď na váš dotaz: separace psů je jen vyhýbavé řešení, které neodstraní příčinu problému. Je třeba provést nápravu chování. Obraťte se na zkušeného odborníka, který takovýto problém už úspěšně řešil. Sami se do nápravy raději nepouštějte, nemusela by se podařit a můžete vše jen zhoršit. Pokud chcete, pošlete mně na sebe telefon a já vám zavolám, nebo mně zavolejte na moje číslo 773 698 345 a můžeme vše ještě znovu probrat.
RNDr. Karel Zelníček.